I. Podmínky vzniku sdružení

     Sdružení měst a obcí (dále jen „sdružení“) bylo založeno na ustavující schůzi dne 18.2.1999 podle zákona ČNR č.367/90 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů a dle § 20f a následujících zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

II. Název sdružení

Název sdružení zní : „Mikroregion Kralovicko“

III. Sídlo sdružení

Adresa : Městský úřad Kralovice, Markova 2,
331 41 Kralovice

IV. Předmět činnosti

Předmětem činnosti je zabezpečení koordinovaného postupu orgánů místní samosprávy ve věci rozvoje území Mikroregionu Kralovicko.

V. Majetkové poměry

1.     Majetek sdružení vzniká vložením členských podílů členů sdružení a jeho hospodářskou činností.

2.     Členové sdružení vloží na účet sdružení minimální členské podíly tak, aby byl zabezpečen rozpočet pro činnost sdružení.

3.     Výše podílů je stanovena dle počtu obyvatel obce a to tak, že činí 1,- Kč na jednoho obyvatele a jeden rok.

4.     Členský podíl tvoří finanční prostředky, nepeněžní finanční prostředky, movité věci nebo nemovitosti.

5.     Na případné ztrátě v hospodaření sdružení se podílí členové sdružení v poměru dle jednotlivých členských podílů.

VI. Vznik členství

Města a obce vstupují do sdružení na základě rozhodnutí zastupitelstva města nebo obce. Členství vzniká podepsáním zakladatelské smlouvy právnickou osobou.

VII. Zánik členství

Členství zaniká vystoupením člena ze sdružení, u měst a obcí je třeba vystoupení doložit usnesením městského nebo obecního zastupitelstva. Členství lze ukončit pouze k 31. 12. daného roku,
v němž je sdružení doručena žádost o ukončení členství. Tuto žádost je povinen člen sdružení doručit výkonné radě 2 měsíce před koncem roku, ve které chce ukončit členství. Z vážných důvodů lze člena sdružení vyloučit, a to pouze rozhodnutím dvoutřetinové většiny všech členů shromáždění zástupců.

VIII. Práva a povinnosti členů

Člen sdružení má právo:

(a)     hlasovat na jednání shromáždění zástupců,

(b)     být pravidelně informován o výsledcích činnosti sdružení,

(c)     při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení má právo na vrácení majetku, který poskytnul sdružení.

Člen sdružení je povinen:

(a)     provádět činnost v souladu s platnými právními předpisy a v souladu se zájmy členů sdružení,

(b)     vyvíjet činnost k dosažení určeného cíle sdružení,

(c)     realizovat v působnosti obecní samosprávy a vlastní působnosti usnesení ze shromáždění zástupců sdružení,

(d)     platit poplatky v určené výši a termínech
dle usnesení shromáždění zástupců,

(e)     oddělit majetek, který poskytnul pro činnost sdružení
od ostatního svého majetku,

(f)      po ukončení členství nést odpovědnost za závazky z činnosti sdružení, které vznikly do dne ukončení členství,

(g)     zabezpečit plnění dalších úkolů vyplývajících
z usnesení shromáždění zástupců sdružení.

IX. Orgány sdružení

Orgány sdružení jsou :

-                 shromáždění zástupců

-                 výkonná rada

-                 dozorčí rada

X. Shromáždění zástupců

1.     Shromáždění zástupců ( dále jen „shromáždění“) je nejvyšším orgánem sdružení. Tvoří jej starostové měst a obcí nebo pověření zástupci měst a obcí sdružených v tomto sdružení a zástupců jiných právnických osob přijatých do tohoto sdružení.

2.     Schází se minimálně jedenkrát do roka. Jednání řídí předseda výkonné rady, který jej také minimálně čtrnáct dní předem svolává na základě rozhodnutí výkonné rady.

3.     Shromáždění:

(a)   rozhoduje o přijetí dalších členů,

(b)  rozhoduje o změně stanov sdružení,

(c)   volí z řad svých členů členy výkonné rady a odvolává je z funkce,

(d)  volí a odvolává výkonnou radu,

(e)   schvaluje roční rozpočet a vyúčtování hospodaření sdružení,

(f)    rozhoduje o investiční politice sdružení,

(g)  stanovuje výši investičního podílu jednotlivých členů,

(h)  uzavírá smlouvy o pronájmu zařízení,

(i)    uzavírá smlouvy o spolupráci s tuzemskými i zahraničními subjekty,

(j)    rozhoduje o zániku sdružení.

4.        Shromáždění zástupců rozhoduje hlasováním, přičemž členové sdružení mají počet hlasů rovný, každé město nebo obec jeden hlas ( velikost města nebo obce ani majetkového podílu nerozhoduje ).

5.        Podíl hlasů obcí nesmí poklesnout pod 51 %.

6.        Rozhoduje nadpoloviční většina všech členů shromáždění, vyjma hlasování o vyloučení člena, o změně stanov a o zániku sdružení.

XI. Výkonná rada

1.        Výkonná rada má 3 členy volené shromážděním.

2.        Předsedu výkonné rady a její členy volí shromáždění zástupců.

3.        Statutárním orgánem sdružení je předseda výkonné rady, který je oprávněn jednat
za sdružení a podepisovat veškeré právní akty
za sdružení.

4.        Výkonná rada:

(a)   vede účetnictví, evidenci a archivaci veškeré písemné dokumentace sdružení,

(b)  svolává shromáždění dle potřeby nejméně však jedenkrát ročně,

(c)   požádá-li jedna třetina členů sdružení o svolání shromáždění, je výkonná rada povinna svolat mimořádné zasedání shromáždění do 30 dnů
od doručení písemné žádosti,

(d)  připravuje podklady pro jednání shromáždění,

(e)   informuje členy sdružení a veřejnost o činnosti sdružení.

XII. Dozorčí rada

1.        Dozorčí rada má jednoho člena. V případě, že počet členů sdružení je nižší než tři, dozorčí rada se nevolí a funkci dozorčí rady nahrazuje kontrolor volený sdružením.

2.        Člen dozorčí rady nesmí být členem výkonné rady.

3.        Dozorčí rada ( kontrolor ):

(a)   kontroluje hospodaření sdružení nejméně jedenkrát ročně při pravidelné účetní uzávěrce,

(b)  podává zprávu o hospodaření sdružení vždy
při zasedání shromáždění,

(c)   účastní se zasedání výkonné rady s hlasem poradním.

XIII. Změna stanov

Obsah těchto stanov může být změněn na návrh některého člena sdružení. O změně rozhoduje shromáždění a je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech členů shromáždění.

XIV. Zánik sdružení

1.        Sdružení měst a obcí zaniká usnesením shromáždění k němuž je potřebná třípětinová většina všech členů shromáždění.

2.        Likvidační zůstatek bude rozdělen mezi členy sdružení podle podílu na majetku.

3.        Likvidátor bude ustanoven v souladu s obchodním zákoníkem. Také jeho činnost se řídí ustanoveními obchodního zákoníku.

V Kralovicích   dne 26. srpna 1999            

Strategie rozvoje mikroregionu Kralovicko

Situační analýza

 

Autoři :

Mgr. Pavel Červený

PaedDr. Jaroslav Dokoupil, Ph.D.

Mgr. Jan Hájek

Mgr. Jan Kopp

Doc. RNDr. Jaroslav Kraft, CSc.

Doc. PaedDr. Alena Matušková, CSc.

Doc. RNDr. Stanislav Mirvald, CSc.

Mgr. Zdeněk Reitspies

PaedDr. Jiří Suda

1.   Geografická poloha a přírodní podmínky

1.1 Geografická poloha

Mikroregion se rozkládá na území 21 obcí. Území je málo kompaktní, protažené ve směru západ - východ. Jih tvoří přirozená hranice řeky Střely a východ  řek Berounky a Javornice.

Kralovicko zabírá severní část Plzeňského kraje a okresu Plzeň - sever. Sousedí se dvěma okresy, s Rakovnickým a Lounským okresem, které náležejí ke dvěma VÚSC / Ústeckému a Středočeskému /. Poloha mikroregionu na rozhraní administrativních jednotek a ve značné odlehlosti od center vyššího řádu vyvolává jeho ekonomickou izolovanost. Z Kralovic do okresního města Plzně je po silnici 32 km a do dalšího nejbližšího okresního města Rakovníka 26 km. Ještě v excentričtější poloze leží severní okraj mikroregionu. Nejdále do Plzně po silnici má Velečín /46 km/. Některé obce se nacházejí blíže k Rakovníku než k okresnímu městu Plzni. Patří k nim např. Chříč /Rakovník 20 km, Plzeň 44 km/ a Kožlany /Rakovník 22 km a Plzeň 36 km/.

Kralovice mají ideální polohu vzhledem k území mikroregionu, nacházejí se poblíž geometrického středu.Ve směru sever - jih protíná území silnice 1. třídy /Plzeň - Žatec/, avšak její technické parametry jsou překážkou rychlejšího provozu. Při západní hranici mikroregionu, také ve směru sever - jih prochází mikroregionem železnice Plzeň - Žatec.Výraznou dopravní bariéru tvoří kaňon řeky Berounky na jihovýchodě, která znemožňuje regionální vazby, s mikroregionem Radnicko na okrese Rokycany. Území mikroregionu nemá napojení na významné ekonomické rozvojové póly a osy.

1.2. Přírodní podmínky

Zkoumané území leží v severní  části regionálně geologické jednotky Barrandien (Český masív, středočeská oblast). Na jeho stavbě se podílejí horniny proterozoika, mladšího paleozoika a terciéru. Proterozoikum je tvořeno fylity, nemetamorf. nebo slabě metamorf. břidlicemi a drobami s vložkami spilitů a buližníků. V západní části území jsou situovány uloženiny Žihelské pánve středočeského permokarbonu. Litologicky převládají arkózy, slepence, uhelné sloje. Na severní okraj území zasahuje výběžek Čistecko-jesenického masivu tvořený tiskou žulou kadomského stáří. Poměrně hojné jsou v celém území žíly  žulových porfyrů a granodioritových porfyritů. V jižní části území je několik denudačních zbytků terciérních (neogenních) uloženin tvořených jíly, písky a štěrky.

Z hlediska výskytu nerostných surovin není zájmové území významné. Za zmínku stojí pouze ložiska cihlářských surovin v okolí Žihle (těžené) a v okolí obcí Výrov a Kopidlo (bilanční zásoby). Ložiska kamene byla těžena na katastru obcí Mladotice a Kožlany. Bilanční zásoby kvalitní suroviny na výrobu kameniva jsou vypočteny na ložisku Chrášťovice. Do určité míry lze za těžitelné považovat štěrky a písky teras Berounky (Rakolusky) a denudační zbytky terciérních sedimentů j. a z. od Kralovic.

Pedologicky náleží území mikroregionu do typologie členitých pahorkatin a to regionu kambizemí nasycených a kyselých (s ostrůvkovitým výskytem hnědozemí a fluvizemí, které jsou vázány na větší vodní toky). Kambizemě se zde vyskytují ve varietě typické a kyselé. Fluvizemě místy přecházejí do primárních pseudoglejí. Půdní reakce je v celém území kyselá až slabě kyselá, slabě humózní. dříve byla oblast řazena do asociace hnědých lesních půd a zemědělsky zkulturněných horských oblastí. Průměrná úrodnost, potřeba agrotechnických opatření.

Klimaticky lze území mikroregionu zařadit podle Quitta do klimatické oblasti mírně teplé, označené jako MT 11. Slovně lze uvedenou oblast následně charakterizovat :

·        Léto je dlouhé (počet letních dnů dosahuje až 50), teplé (průměrná teplota v červenci dosahuje až 18), suché (srážkový úhrn ve vegetačním období max. 400 mm). Přechodné období je krátké (počet mrazových dnů do 130), mírně teplé (průměrná teplota v dubnu dosahuje 8, v říjnu 8).

·        Zima je krátká (počet ledových dnů do 40), mírně teplá (průměrná teplota v lednu až -3), velmi suchá (srážkový úhrn v zimním období do 250 mm), délka trvání sněhové pokrývky je krátká (do 60 dnů).

Geomorfologicky náleží území do typu reliéfu členitých pahorkatin až plochých vrchovin (JV část území podél Berounky), které je tektonicky méně porušené (výjimkou je oblast Žihelské brázdy na západním okraji území). Ve vrcholových partiích jsou časté zbytky zarovnaných povrchů (etchplény). Geneticky náleží celé území do proterozoických a staropaleozoických barrandienských struktur  České vysočiny.Podle geomorfologického členění Demek-Czudek zasahují do mikroregionu dva celky, a to Rakovnická pahorkatina (dříve označovaná jako Jesenická pahorkatina) a Plaská pahorkatina. Plaská pahorkatina se dále člení na podcelky Kaznějovskou pahorkatinu - vyplňuje J část území (dále je členěna na okrsek Hornobřízské pahorkatiny)  a Kralovickou pahorkatinu - vyplňuje východní část území         ( dále je členěna na okrsky  Pavlíkovské pahorkatiny, Kožlanské plošiny a Radnické vrchoviny).  Rakovnická pahorkatina se dále člení na podcelek Žihelské pahorkatiny- vyplňuje SZ část území (členěné na okrsky Petrovické pahorkatiny, Žihelské brázdy a Rabštejnské pahorkatiny). Nejnižším bodem ve sledovaném území je údolí Berounky ve východním okraji 256 m.n.m, nejvyšším bodem je Lhotský Vrch 605,7 m.n.m (ležící severně od Kralovic).

Hydrologie podzemních vod . Mikroregion Kralovicko lze rozdělit do dvou částí. Západní a menší část totožná s Žihelskou brázdou  náleží do hydrologického rajónu označovaného jako R 19 - permokarbon (výběžek Kladensko-Rakovnické pánve), kde lze nalézt využitelné přebytky podzemních vod , puklinových a průlinových struktur. Bilanční odběr je vyčíslen 96 litry za sekundu. Oblast mezi Kralovicemi a Kožlany, kde se vyskytují terciérní uloženiny, náleží do rajónu volné hladiny podzemních vod, silně deficitní. Celé území náleží do typu sezónního doplňování, s nejvyšším stavem v květnu až červnu a nejnižším stavem v říjnu až listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je menší než 0,3 l.s.km, tedy velmi nízký. V celém mikroregionu je celkem 10 významnějších vodohospodářských objektů.

Povrchové vody. Území Kralovicka je možné charakterizovat z pohledu vodnosti jako oblast nejméně vodnou (nevodnatějším měsícem je únor až březen) se specifickým odtokem do 3 l.s.km. Retenční schopnost sledované oblasti je malá, naopak stupeň rozkolísanosti odtoku je silný až velmi silný (Kralovicko). Koeficient odtoku je nízký. Celé sledované území patří do povodí Berounky (číslo hydrologického pořadí 1 - 11 - 02 Střela a Berounka po Rakovnický potok). Území zhruba v severojižním směru protínají :

·        Mladotický potok (č.h.p. 1 - 11 - 20 - 056), délka 15,9 km, plocha povodí 79,6 km, průměrný průtok u ústí 0,19 m.s, vodohospodářsky významný tok

·        Kralovický potok (1 - 11 - 02 - 078), délka 20,5 km, ploch povodí 75,5 km, průměrný průtok u ústí 0,20 l.s, vodohospodářsky významný tok

·        Javornice (1 - 11 - 02 - 101), která tvoří SV hranici mikroregionu. Délka toku 30,2 km, plocha povodí 141,5 km a průměrný průtok při ústí je 0,41 m.s. Vodohospodářsky významný tok, chráněná rybí oblast.

Biogeograficky patří podstatná část mikroregionu do přechodné a nereprezentativní zóny mezi Rakovnicko-Žlutickým bioregionem a Křivoklátským bioregionem. Rakovnicko-Žlutický bioregion zasahuje do západní části území, zhruba po linii Mariánský Týnec - Kopidlno. Následná přechodná zóna vyplňuje střední část území zhruba po Chříč. Východní část a údolí Berounka náleží do Křivoklátského bioregionu. Rak.-Žlut. bioregion není příliš vyhraněný, je mezofitní s hercynskou biotou. Převažuje 3. - 4. vegetační stupeň s přirozeně omezeným výskytem buku, s výskytem acidofilních doubrav a borů, malé prezentace hájů a květnatých bučin. Převládá orná půda, v lesích kulturní smrčiny, v nižších polohách bory. Vegetační stupeň kolinní a suprakolinní (Skalický). Křivoklátský bioregion zasahuje pouze severním cípem Plaské pahorkatiny. Je charakteristický výskytem pestré mozaiky společenstev, hlavně dubohabřiny a teplomilné doubravy s výrazným fenoménem zaříznutého údolí Berounky. Dřívější biogeografiké členění řadilo mikroregion do České vysočiny, Jihočeské soustavy a Poberounské podsoustavy, do dubovo jehličnatého stupně.

2. Obyvatelstvo a osídlení

2.1. Obyvatelstvo

Obyvatelstvo mikroregionu Kralovicko /složeného z 21 sdružených obcí/ je rozloženo nerovnoměrně. Z celkového počtu 8925 osob /v roce 1998/, což je   12,3% obyvatel okresu Plzeň - sever, jich žije v Kralovicích 3466, tedy téměř 2/5. Průměrná míra zalidnění /viz příloha/ je v mikroregionu 36,5 obyvatel na 1 km², což je téměř 4krát méně, než je celostátní průměr a 1,5krát méně než stejný ukazatel v okrese /54,9 obyvatel na 1 km²  v roce 1998/.  Nejnižší hustota 13,7 obyvatel na 1 km² je pak v subregionu ležícím na východ od katastru Kožlan, který tvoří 9 obcí /Bohy, Brodeslavy, Černíkovice, Všehrdy, Slatina, Holovousy, Chříč, Studená, Hlince/ a v  oblasti na severovýchodě regionu /Pastuchovice, Velečín, Bílov, Potvorov, Sedlec, Vysoká Libyně/ s hodnotou 15,8 obyvatel na 1 km². Nejnižší hustota obyvatelstva vůbec /pod 10 obyv. na 1 km²  /  je v obcích Bohy a Všehrdy. Tato nízká hustota osídlení je velmi problematická v souvislosti se zabezpečením základní obslužnosti sledovaných oblastí či míst. S okresním průměrem je srovnatelné zalidnění v pásu Žihle, Mladotice, Kralovice, Kožlany /52,4 obyvatel na 1 km² v roce 1998/.  

Celkově má počet obyvatel Kralovického regionu klesající tendenci. Ve srovnání s rokem 1869 /první novodobé sčítání lidu/  poklesl do roku 1998 tento počet na  zhruba 68%. Celkem rovnoměrný mírný pokles od konce minulého století do 30. let našeho století byl zapříčiněn postupnými ztrátami pracovních příležitostí a stěhováním obyvatelstva do větších měst. Válečné události a poválečný odsun německého obyvatelstva znamenaly v letech 1930 -1950 v regionu ztrátu více než 1/4 obyvatel. Pomalý pokles trvá do současnosti. Srovnáváme- li současný počet obyvatel obcí se stavem v roce 1970 /viz příloha- počty obyvatel jsou přepočteny na současné rozlohy/, jen sedm obcí si udrželo stejný počet obyvatel nebo zaznamenalo jejich přírůstek. Příznivé prognózy hovořící o očekávaném nárůstu počtu obyvatel okresu Plzeň - sever se v kralovickém subregionu asi nepotvrdí. Této celkové tendenci se vymyká vlastní město Kralovice, které téměř po celé sledované období zaznamenává nárůst počtu obyvatel, spojený zejména s pracovními příležitostmi, bytovou výstavbou a též způsobený administrativně /integrací obcí/. Celkově stabilizované je obyvatelstvo v dalších větších obcích / Kožlany, Žihle, Mladotice, Chříč/ a v obcích Vysoká Libyně a Výrov, bezprostředně sousedícících s rozvojovými Kralovicemi. Vylidňování postihuje malé obce bez vlastních ekonomických aktivit ležící stranou důležitějších dopravních cest regionu /příklad  Všehrd - pokles od r. 1869 do r. 1998 na 20,1% původního počtu obyvatelstva  či Pastuchovic - od r. 1970 pokles na 45% původního stavu -není zdaleka ojedinělý/.

Dlouhodobě nepříznivé jsou ukazatele přirozené měny / v roce 1998 porodnost 8,62‰, úmrtnost 15,69‰, přirozený úbytek 7,07 obyvatel na každých 1000 obyvatel žijících v regionu/. Ukazatele migračního salda jsou pohyblivější / v roce 1998 například bylo migrační saldo mikroregionu kladné/, nedokáží však zvrátit celkově nepříznivý stav celkového úbytku obyvatelstva. Dlouhodoběji kladné migrační saldo mají Kralovice. Neúměrně vysoká hodnota úmrtnosti  souvisí jistě s nepříznivou věkovou skladbou, ale potřebná by byla  i podrobnější analýza, zkoumající další příčiny tak nepříznivého stavu. 

Z hlediska struktury obyvatelstva odpovídá mírná převaha  žen nad počtem  mužů o 0,4% běžnému stavu v ČR. Nejvýraznější výjimky jsou v Brodeslavech /56,5% mužů/ a ve Chříči /55,5% mužů/. Věková struktura obyvatelstva byla velmi špatná v roce 1980, kdy zejména vlivem migrace mladších ročníků v  produktivním věku do Plzně a jejího bezprostředního okolí bylo 53,3% obyvatel Kralovicka  v poproduktivním věku. Od té doby došlo k postupnému snižování podílu  obyvatel poproduktivního  věku, v roce 1991 na 19,8% a v roce 1998 na 18, 1%. Ubývá také podíl dětské složky, v uvedených letech z 24,2% postupně na 22,6% a 18,4%. Výrazně negativní poměr dětské a poproduktivní složky obyvatelstva je v obcích Bílov, Bohy, Brodeslavy, Holovousy, Kopidlo Mladotice, Pastuchovice, Sedlec, Slatina, Studená, Velečín, výrazná převaha ve prospěch dětské složky je v Žihli, Vysoké Libyni, Kralovicích a Chříči /viz příloha/. Národnostně je obyvatelstvo regionu homogenní, vzdělanostní strukturu nelze vzhledem k tomu, že neexistují údaje po obcích, specifikovat.

Údaje o sociálně ekonomické úrovni obyvatelstva, např. o průměrných platech, nejsou dostupné či ty, které byly zjišťovány při posledním sčítání lidu, jsou příliš zastaralé, proto nejsou uvedeny. 

2.2. Osídlení

Obyvatelstvo sledovaného mikroregionu žije ve 21 obcích, z nichž větší z nich mají ještě několik částí obce / Žihle a Kralovice po 6, Kožlany 5, Mladotice 4/. Sídelní struktura je velmi rozdrobená. Z 21 sledovaných obcí jich má 12 počet obyvatel menší než 100, dále v rozmezí 100 až 500 obyvatel jsou čtyři obce. Lidnatější jsou Mladotice /680 ob. / a Žihle /1417 ob. v roce 1998/.

Ve dvou městech mikroregionu - Kralovicích a v Kožlanech - žije 5 892 obyvatel /1988/, což je 54,8% obyvatel. Přitom Kožlany svým počtem obyvatel /1426/ ani neodpovídají všeobecně požadovanému počtu nad 2000 lidí při sledování stupně urbanizace. Současné obce mikroregionu jako administrativní a správní jednotky měnily několikrát svoje složení, mikroregion prošel vlnami itnegračních a dezintegračních tendencí. Ještě v roce 1991 obce Bílov, Potvorov, Sedlec, Vysoká Libyně byly částmi Kralovic a obyvatelstvo tam má také přirozený spád.  Dalšími spádovými obcemi, které poskytují pracovní příležitosti a služby, jsou Žihle, Mladotice a Kožlany, částečně Chříč. Tato sídla jsou stabilizovaná, kontinuita osídlení zde trvá již od středověku. V ještě celkem  nedávné době zde probíhala výstavba bytových domů /státní i družstevní/ a možnost bydlení spolu s vybaveností lepší než v ostatních sídlech regionu a pracovními možnostmi  způsobila růst počtu obyvatelstva. Myšlená spojnice těchto sídel pak tvoří potenciální rozvojovou osu regionu, protože k již jmenovaným přednostem zde patří ještě relativně lepší dopravní podmínky.

Obce  Bohy, Brodeslavy a Všehrdy  mají spádovost ke Kozojedům /již mimo sledovaný region/, se kterými tvořily ještě v 80. letech společnou obec.

Obyvatelstvo mikroregionu vyjíždí za prací i mimo něj, silné jsou vazby  do Plzně, méně do  Rokycan a dalších míst stejně tak jako dojíždění  za řadou služeb. Neúplné podkladové materiály však neumožňují provést detailnější rozbor.

Počet  domů a bytů rostl  ve jmenovaných rozvojových sídlech. Při srovnávání údajů z let 1970 a 1991 se ukazuje výrazná tendence poklesu počtu obydlených domů v menších sídlech /např. Velečín na méně než 1/3, zhruba o 1/4 i více obce Bílov, Bohy, Brodeslavy, Hlince, Kopidlo, Slatina, Všehrdy, Vysoká Libyně/. Tyto objekty se buď mění na rekreační nebo chátrají. Výstavba bytových domů se soustřeďovala do větších míst /Kralovice, Kožlany, Mladotice, Žihle, Chříč/ či částí těchto obcí /např. Dřevec, Hodyně/.   Údaje o kvalitě a stáří domovního a   bytového fondu jsou neúplné, a proto je nelze zpracovat. Urbanistická struktura jednotlivých sídel je různorodá. Původní venkovskou zástavbu narušila zmiňovaná socialistická výstavba bytových jednotek, takže řada obcí působí nesourodým dojmem /např. Chříč - starý zámek, venkovské domy, bytové domy, velký kulturní dům/. Některé obce  si zachovaly alespoň ve svém středu původní charakteristický venkovský půdorys i zástavbu /např. Černíkovice/, která je však obklopena novodobými objekty, které slouží nebo donedávna sloužily zemědělské výrobě.

Města a větší obce mají zpracovány urbanistické studie či územní plány a zapojují se do Programu obnovy vesnice .

3. Občanská vybavenost

·      Komerční - obchody a služby

Síť obchodů a služeb je situována do větších obcí, v malých obcích je nabídka velmi omezena, je nedostatečná nebo úplně chybí.

V centru mikroregionu v Kralovicích je 28 stálých prodejen, autosalon, pneu-servis, Akuma, 2 benzínové pumpy, 2 lékárny. V Kožlanech je 13 stálých prodejen a lékárna, podobná situace je i v Žihli

V malých obcích je zpravidla jen prodejna potravin nebo smíšeného zboží (viz mapka Síť obchodů), do několika obcí zajíždí pojízdná prodejna.

V mikroregionu je 5 pošt, 7 bank a spořitelen, 20 restaurací, 3 holičství a kadeřnictví. V Kralovicích je hotel Prusík, sídlí CK Marco Tour i Pohřební služba. Bohužel v řadě obcí nejsou zastoupeny vůbec žádné služby.

·      Školství

V mikroregionu jsou 4 mateřské školy, jedna ZŠ pro 1. stupeň, 4 úplné ZŠ, jedna zvláštní škola, jedna ZUŠ a jedno SOU zemědělské. Současný rozsah základního a středního školství je vyhovující a ponechání stávajícího stavu je podle „Optimalizačního projektu“ ŠÚ Plzeň-sever žádoucí.

Na střední školy dojíždí studenti do Plzně.

·      Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotní střediska se nacházejí v 6 obcích, zdravotní péči částečně zajišťuje poliklinika v Kralovicích. Zde sídlí i zdravotní záchranná služba. Okres Plzeň-sever nikdy neměl vlastní nemocnici, proto akutní lůžkovou péči zajišťuje zejména nemocnice v Plzni, zbytek pak nemocnice ve Stodě nebo v Rokycanech. Časová dostupnost zdravotní péče je nevyhovující. Problematickým se jeví i ošetření u praktických ženských lékařů, ambulantních specialistů, zejména pak užšího zaměření. Výše uvedený problém souvisí s demografickými ukazateli. Aby dosáhli zdejší privátní lékaři určité míry rentability, bylo by potřebné rozdělit ordinační dny do několika obcí, jinak se vzhledem k nízkému počtu pacientů lékaři jen těžko „uživí“.

Sociální péči zajišťuje Ústav sociální péče v Kralovicích s kapacitou 80 míst, Dům s pečovatelskou službou v Kožlanech (13 bytů), Kralovicích (17 bytů) a v Žihli (34 bytů).

·      Kultura, sport a rekreace

V mikroregionu je 7 společenských sálů, 7 kulturních domů, v Kralovicích je knihovna. Kino je v provozu pouze v Kralovicích a Žihli. Většímu rozvoji kulturního dění by napomohla vhodná propagace (možným řešením by mohlo být zřízení informačního a kulturního centra, prezentace kulturních akcí na Internetu apod.).

Nedostatek sportovišť se projevuje nevyhovující dostupností za sportovními aktivitami neorganizovanou veřejností. V mikroregionu se nacházejí pouze dva stadiony, 4 tělocvičny, 8 hřišť, 3 tělocvičny Sokola,  sportovní hala v Kožlanech (místní oddíl košíkové dívek je úspěšným účastníkem 1. ligy žákyň). Vzhledem k vhodným přírodním podmínkám lze doporučit zaměření na rozvoj turistiky a cykloturistiky.

K rekreaci dětí slouží dětský tábor v Kožlanech, škola v přírodě v Žihli, pro dospělé je v provozu několik rekreačních středisek na Mladoticku. Relativně dobrý je rekreační potenciál v okolí Kožlan. Otázkou je potenciál možného rekreačního využití opuštěných domů v okrajových částech mikroregionu (domy mají soukromé vlastníky, ti se často o své majetky nezajímají, domy postupně bez využití chátrají).

·      Úřady a instituce

V Kralovicích je Městský úřad, Katastrální úřad, Úřad práce, Policie, jsou zde 3 farní úřady (Československá husitská církev, Českobratrská evangelická a Římskokatolická církev). Městský úřad je také v Kožlanech, v ostatních obcích jsou obecní úřady.

·      Spolky a zájmové organizace

Mimo již výše uvedeného Sokola má nejširší členskou základnu organizace Sboru dobrovolných hasičů.. Ta je často jedinou organizací v nejmenších obcích. Mezi spolky spjaté s přírodním prostředím lze zařadit zahrádkáře, chovatele, včelaře, myslivecká sdružení, rybáře. Existence zmíněných subjektů je přínosná pro ochranu, údržbu a rozvoj krajiny. Lze jen doporučit hlubší vzájemnou spolupráci při řešení různých aktivit v mikroregionu Kralovicko.

Školní mládež je zapojena do Junáka a Pionýra. V Chříči pracuje Asociace víceúčelových zařízení a organizací TOMAS (technický oddíl masových sportů).

Starší spoluobčani se mohou zapojit do činností klubů důchodců ve spádových obcích. Jsou však také obce, kde není žádný spolkový život.

4. Doprava a technická infrastruktura  mikroregionu   Kralovicko

 

4.1. Doprava

 

Dopravní poloha

Dopravní poloha mikroregionu úzce souvisí s jeho geografickou polohou. Kralovicko hraničí s několika regiony, pro které je charakteristická různá spádovost. Z tohoto důvodu je dopravní poloha mikroregionu nevýhodná. Tuto situaci charakterizuje velká vzdálenostní dostupnost Plzně se sídlem okresního úřadu a dalšími službami. V dostupnosti Rokycan brání přirozená bariéra - řeka Berounka. Spojení na Rakovník jsou komplikována přestupy mezi  náhradní autobusovou dopravou a železniční dopravou. Nevyhovující parametry tratě Plzeň – Žatec se projevují nízkou cestovní rychlostí. Vzdálenostní dostupnost Karlových Varů je pak  také velká.

Sítě

 

Pro mikroregion jsou charakteristické dva dopravní systémy. Osou prvního z nich je trať Plzeň – Žatec, která prochází západní částí Kralovicka. Centrem druhého jsou Kralovice, ze kterých radiálně vycházejí nejvýznamnější dopravní trasy pro mikroregion. Nejdůležitější je silnice I. třídy, která do Kralovic přichází z Plzně a dále pokračuje do Žatce a Mostu. Spojení s Rakovníkem pak umožňuje silnice č. 229. Na tyto hlavní dopravní trasy navazuje poměrně hustá síť vedlejších  a ostatních silnic, které se však vyznačují špatným stavem vozovek.

Lokální význam má trať Mladotice - Rakovník. Železniční doprava na této trati je v úseku Mladotice - Čistá (okr. Rakovník) nahrazována autobusovou dopravou.. 

Dopravní obslužnost

 

Hromadná autobusová doprava je v mikroregionu Kralovicko zajišťována společností ČSAD, a.s. s filiálkou v Kralovicích, firmami Neutrans, Vatra, Kavka a ČSAD Ústí n. Labem. Železniční dopravu zajišťují ČD, s.o..

Ve většině případů se jedná pouze o dopravní obslužnost základní, která je z hlediska potřeb obcí nedostatečná. Největší problémy jsou spojeny se špatnou návazností spojů a neexistencí spojů ve večerních hodinách, o sobotách a nedělích.

Zlepšení by se mělo především týkat zajištění odpovídající dopravní obslužnosti do centra mikroregionu – Kralovic, kam se odehrávají největší přepravní výkony osobní dopravy. Dále pak zkvalitnění propojení obou dopravních systémů mikroregionu (hlavně Mladotice – Kralovice a Žihle – Kralovice, pouze v Žihli zastavují rychlíkové spoje na trati Plzeň - Žatec). Zajištění odpovídající dopravní dostupnosti Plzně a některých center sousedních okresů z Kralovic. A obnovení železniční dopravy na trati Mladotice – Čistá nebo alespoň v úseku Kralovice – Čistá, který je v lepším stavu než úsek Mladotice – Kralovice. Tabulka pak ukazuje vybrané ukazatele dopravní obslužnosti v mikroregionu Kralovicko.

Tabulka: Vybrané ukazatele dopravní obslužnosti v mikroregionu Kralovicko