Návštěva zástupců obce Pobershau
Sobota 8. 10. 2005
Přivítání
V sobotu dne 8. října 2005 si všichni starostové jednotlivých členských obcí Sdružení obcí regionu Most-Jih přivstali a vydali se do Strupčic. Důvodem byla plánovaná návštěva našich saských sousedů z opačné strany Krušných hor. Starosta obce Malé Březno Radim Novák společně s překladatelkou Luise Zelenkovou vyzvedl zástupce budoucí partnerské obce Pobershau před místním obecním úřadem a vypravili se společně také do Strupčic, kde byl zahájen celodenní program. Německá výprava čítala sedm osob a byla tvořena pobershauskými zastupiteli a jejich manželkami. Jeden ze zastupitelů přijel bez své manželky, která byla zaneprázdněna a nemohla se tedy této návštěvy zúčastnit, čehož jistě lituje dodnes.
Malobřezenský Ford Transit dorazil do Strupčic několik minut po desáté hodině. Všichni zástupci Sdružení obcí regionu Most-Jih byli již na místě. Srdečně se s německými partnery přivítali a nic nebránilo zahájení úvodního bodu programu. Tedy téměř nic. Jeden se zastupitelů, prezident pro sport, jak jsme se později dozvěděli, a jediný kuřák v německé výpravě, si dopřál ještě nezbytnou dávku nikotinu, čímž inspiroval početnější skupinu českých kuřáků, kteří se k němu bez námitek přidali.
Přivítání před Obecním úřadem ve Strupčicích
Workshop
Úvodní workshop se konal v zasedací místnosti strupčického obecního úřadu. Po vyřešení zasedacího pořádku a po nezbytném občerstvení kávou, čajem a minerální vodou, se slova ujal předseda Sdružení regionu Most-Jih Petr Pillár. Oficiálně přivítal německé kolegy, vyřkl přání týkající se bezproblémového průběhu celého dne a začal se stručným představováním celého našeho mikroregionu. Nejprve se zmínil o důvodu jeho vzniku, poté s pomocí mapy lokalizoval jednotlivé členské obce a neopomněl nastínit také stinné stránky tohoto území. V podobném duchu se nesl také úvodní projev starosty obce Pobershau Michaela Osta, který představil také jednotlivé zastupitele a jejich protějšky. Dozvěděli jsme se, že valná většina všech zastupitelů zastává v obci také další funkci. Této návštěvy se tedy zúčastnili např. již zmiňovaný prezident pro sport, prezident dobrovolných hasičů a prezidentka pro karnevaly. Po tomto vzájemném představení následovala volná debata, ve které dostali prostor informace
chtiví (nejen Němci mají složená slova) účastníci workshopu. Z této debaty vyplynulo poměrně zajímavé zjištění, že ,vyjma překladatelky paní Zelenkové, nikdo jiný z českých zástupců neovládá plynně německý jazyk. Na druhou stranu vyplynulo na povrch další již méně překvapivé zjištění, že ani němečtí přátelé se česky nedomluví.
Pozornost a zvědavost zúčastněných byla částečně oslabena podáváním občerstvení v podobě obloženého chlebíčku a větrníku, se kterým si všichni více či méně úspěšně poradili.
Přiblížila se doba oběda a přišel na řadu nevyhnutelný a hlavní cíl celého workshopu a vlastně i celého tohoto projektu, a to podepsání partnerské dohody mezi oběma zúčastněnými stranami. Předseda sdružení Petr Pillár a starosta obce Pobershau stvrdili svými podpisy „Dohodu o partnerství“ a zavázali se tak ke vzájemné budoucí spolupráci, která se nabízí v mnoha oblastech např. sportovní, kulturní, společenské. Celý tento náročný akt byl zakončen slavnostním přípitkem. Starosta Michael Ost předal Petru Pillárovi ručně vyřezávaný erb obce Pobershau. Erb je vyřezán z lipového dřeva a starosta Ost, ač sám velice zručný řezbář, se přiznal, že tento erb není jeho vlastním výtvorem. Workshopu se účastnila také zástupkyně Centra pro regionální rozvoj ČR, Severozápad, Ing. Vejlupková.
Předseda sdružení Petr Pillár a starosta obce Pobershau podepisují Dohodu o partnerství
Michael Ost předává Petru Pillárovi vyřezávaný Erb obce Pobershau
Prohlídka mikroregionu Most-Jih
Po skončení workshopu se celá skupina přesunula o několik metrů dál do restaurace Trio, ve které byl připraven oběd. Podávala se typicky česká hovězí polévka s játrovými knedlíčky a jako druhý chod vepřový plátek s nepříliš českými americkými bramborami. Pití se podávalo dle přání a několik německých a většina českých stolovníků nepohrdlo typicky českým pivem. Oběd proběhl v poklidu a po jeho skončení jsme se vydali na prohlídku malebnými Strupčicemi. Jedním s témat diskuse se stal společný úděl obou stran – těžba nerostných surovin, jejíž důsledky jsou právě ve Strupčicích poměrně viditelné. Po krátké prohlídce nově budovaného sportovního areálu a fotbalového hřiště jsme se vrátili zpět před budovu obecního úřadu a vyrazili jsme do Malého Března.
Prohlídka Strupčic
Hned po příjezdu si na své přišel především německý prezident dobrovolných hasičů, protože první naše kroky směřovali k hasičské zbrojnici. Během prohlídky útulného komplexu zbrojnice se na obzoru objevil první náznak možné česko-německé spolupráce v oblasti sportovního vyžití a to právě poměřením si vzájemných dovedností v podobě hasičského klání. Následovala prohlídka místního kostela a poté odjezd do havraňské firmy Nemak, kde pro nás byl připraven krátký instruktážní film o této mexické firmě. Celou naší skupinu přivítaly dvě sličné děvy, které brzy prokázaly své jazykové schopnosti tím, že nám svou firmu představili v rodném jazyce našich saských hostů. Další bod našeho itineráře se nacházel v poleradské firmě Best a dostali jsme se k němu přes obce Havraň, Nemilkov, Lišnice a Polerady. Původně plánovaná exkurze přímo uvnitř závodu byla nahrazena ukázkou produktů před branami firmy. Poměrně rozsáhlá plocha zastavená výrobky firmy Best, která by se hezky vyjímala na každé návsi všech členských obcí, okouzlila nejen naše hosty. Čas, který jsme ušetřili zkrácením této exkurze, jsme příjemně strávili v klubu žen ve Volevčicích. Členky klubu nás přivítaly s otevřenou náručí, milými úsměvy a bohatě prostřeným stolem, na kterém nechyběly ochutnávky jejich kulinářského umění. Připravena byla také menší výstavka s ukázkami jejich výtvorů. Na závěr obdarovaly ženy, zastoupené paní Marií Seidlovou, přítomné německé zástupce malým dárkem a nic nebránilo našemu odjezdu do poslední členské obce, tedy do Bečova. Po krátké okružní jízdy Bečovem se kordon vozidel naší výpravy vydal k místnímu obecnímu úřadu, kde pro ně bylo opět připraveno menší občerstvení. Kolem šesté hodiny byla německá delegace dopravena do motelu Asas v Mostě, kde měla hodinu čas na ubytování a krátký odpočinek po náročném dni a před ještě náročnějším večerem.
Hasičská zbrojnice Malé Březno
Firma BEST
Už
Návštěva klubu žen ve Volevčicích
Obecní úřad Bečov
Večerní program
Začátek večerního zábavného programu byl naplánován na sedmou hodinu a byl také víceméně dodržen. Do prostor sálu restaurace Trio ve Strupčicích se sjela, kromě původních účastníků denního programu, řada dalších zástupců mikroregionu Most-Jih. Nechyběli zejména zastupitelé členských obcí se svými protějšky. Na úvod zazněly nezbytné úvodní proslovy předsedy sdružení Petra Pillára a starosty obce Pobershau Michaela Osta, ve kterých byl kladně zhodnocen předešlý průběh dne. Po optimistických vyjádřeních zástupců obou stran a předání drobných darů straně německé, se začalo prostírat. Účastníci si mohli doplnit energii z bohatě prostřených švédských stolů, které se prohýbaly pod tíhou vepřových pochoutek. A také tak činili, protože již za několik minut zel hrnec s gulášem prázdnotou a musel být doplněn.
K tanci a poslechu hrála nekřečovitě hudební skupina „Žádná křeč“. K rozjezdu zábavy dopomohl doprovodný program, jehož součástí bylo vystoupení mladých mažoretek, ukázky latinsko-amerických tanců a také tance moderního. Kvalitu tanečního parketu si po počátečních nesmělých pokusech ověřila většina přítomných včetně německých kolegů. Mužská část osazenstva si občas odskočila do vedlejší restaurační místnosti, aby se přesvědčila, že výkony české fotbalové reprezentace nestačí na nizozemský výběr. Výsledek tohoto zápasu přesto nezkazil nikomu náladu natolik, aby se opět nenechal strhnout nenucenou a pozvolna gradující zábavou v sále. Stejně jako program denní se vydařil i program večerní a přítomní se pomalu začali rozjíždět do všech koutů našeho mikroregionu. Největší vytrvalci, včetně celé saské delegace, opustili strupčický sál až hodinu po půlnoci. Ráno nás čekal ještě jeden kulturní zážitek.
Úvod večerního programu
Vystoupení mažoretek
Společenské tance
Moderní tanec
Vepřové hody
Taneční zábava
Neděle 9. 10. 2005
Prohlídka Děkanského chrámu a Hněvína v Mostě
Naše výprava v původním složení měla druhého dne, tedy v neděli 9. října 2005, v 9 h sraz před mosteckým děkanským chrámem, známým jako „Přesunutý kostel“ či chrám Nanebevzetí Panny Marie. V kostele nás přivítala průvodkyně, která vládla německým jazykem a náležitě toho využila ke stručnému představení této unikátní památky. Poté si mohla německá část naší skupiny individuálně prohlédnout vnitřek kostela a ostatní se vypravili shlédnout krátký film o jeho přesunu. Saská výprava se procházela jeho útrobami a pečlivě nahlížela do přiložených papírových průvodců. Zůstal jsem s nimi, abych jim ukázal vystavenou „Bečovskou madonu“, ale vzhledem k tomu, že s námi v téhle chvíli ještě nebyla překladatelka paní Zelenková, musel jsem se pokusit oznámit jim tento fakt mojí chabou němčinou. Což se zřejmě podařilo, protože mi všichni Pobershauné na větu - „Diese Madona ist von Bečov“, přikývli. Přibližně po půl hodině se zahraniční delegace přesunula do promítací místnosti, kde jim byl také puštěn film o přesunu kostela, tentokrát v němčině.
Z děkanského chrámu jsme se vypravili na vrchol Hněvína, kde nás čekal nádherný výhled na Most a jeho okolí. Tentokrát již za asistence paní Zelenkové jsem stručně seznámil přítomné s historií vrchu Hněvína. Na části německé výpravy byl viditelný náznak zájmu o tuto mosteckou dominantu, ale také únava z předešlého náročného dne, proto jsme se naposledy pokochali typicky mosteckou scenérií a vrátili jsme se zpět k autům.
Rozloučení
Myslím, že víkend byl pro všechny zúčastněné příjemně stráveným časem a celá návštěva našich německých partnerů se vydařila nad očekávání. Všichni jsme se rozloučili a vydali se do své domoviny. Saskou výpravu dopravil zpět na opačnou stranu Krušných hor předseda sdružení Petr Pillár, opět za asistence překladatelky paní Zelenkové. Úvodní seznamovací formality s naším novým zahraničním partnerem máme tedy úspěšně za sebou a už se můžeme jenom těšit na naplňování závazků obsažených v „Dohodě o partnerství“.
autor: L. Krampera
