O Trkalce
Poblíž silnice z Krupé do Krušovic, vlevo nad starými sklepy v příkré stráni, se nachází rokle, které se říká Trkalka. Je zde silný pramen vody, z něhož bývaly v dobách minulých napájeny nejen pivovarské sklepy, ale také humna na sladovně a zámek. Později i krušovická pošta a nakonec i známá prodejna krušovického piva nazývaná U Zlomeného voje. V místě prameniště jsou tři studánky, pro keře a hustý porost téměř nepřístupné. Voda se používala nejprve k napájení nádržky a odtud byla pak přiváděna k namáčení ječmene ke sladování a pro první sklepy při silnici. Teprve v roce 1869 byla rozvedena k ostatním spotřebitelům včetně bytu sklepmistra.
Že tento pramen používal od nepaměti, bylo zjištěno při opravách potrubí, kdy řemeslníci nacházeli ještě dřevěné potrubí porůznu vykopané. Jak však ale vznikl název Trkalka? Podle pověsti se to s pojmenováním rokle seběhlo všechno asi následujícím způsobem.
Když přes Krušovice hnali vojáci - stálí to krušovičtí hosté - dobytek, který poráželi pro svoji potřebu. Tehdy neexistovaly žádné konzervy, a tak si vojáci s sebou vodili " konzervy " živé. Jedna kráva se však cestou splašila a utekla ze stáda do hustého porostu u silnice a dále až do krušovických strání. Zůstala v dobrém úkrytu rokle u pramene vody. Tady jí nic nechybělo. Dlouho o ní nikdo nevěděl. Až když začaly cěvečky chodit na panské pole ke Hředlům na práci, občas za velkého dupotu spatřily v obilí cosi rohatého. Začaly se bát a nechtěly do těchto míst na práci chodit. Brzy se po okolí Krušovic rozneslo, že ve stráni nad sklepy straší čert. Zválené a pošlapané obilí poblíž těchto míst bujnost lidské fantazie ještě podpořilo.
Až na podzim, kdy lidé chodili do rokle na lískové oříšky a bukvice, se náhle záhada vyřešila. jednou sbírala služka lískové oříšky a zaslechla za sebou dupot. Otočila se a spatřila za sebou černou rohatou hlavu. Snad si v té chvíli představila ďábla, který si pro ní přišel, praštila s košíkem o zem a s rukama nad hlavou, patřičně vřeštíc, běžela ke Krušovicům, co jí nohy stačily. Druhý den poslala do rokle pacholka, aby koš přinesl i s nasbíranými oříšky. Pacholek nejdřív na udaném místě najít, až později - o kus dál - ale úplně rozšlapaný. Sotva se pro něj sehnul, ozvalo se z křoví fˇunění a bylo slyšet, jak se cosi k němu trním prodírá. Pacholek se snažil utéct, ale " přízrak " byl tentokrát rychlejší. Než se mládenec nadál, vyrazila z porostu mihutná kráva, nabrala ho na rohy a posadila velkým obloukem na hustý keř šípkových růží. A tak pacholek ležel na pichlavé podušce a jen čekal, až se kráva nabaží na něj supět a koulet očima. Ta najednou zafrkala, otočila se a rázem byla pryč. Pacholek celý popíchaný a polámaný, nechal košík košíkem a rychle z rokle zmizel.
Přestože se ukázalo, že u pramene nestraší čert, ale zdivočelá kráva, báli se pověrčivý lidé k němu chodit. Také na okolní pole se jim moc nechtělo. Proto vrchnost rozhodla, aby byla kráva zastřelena. Úkolu se zhostil knížecí hajný a krušovický řezník mau přitom asistoval. Protože vlastně kráva nikomu nepatřila, rozkázal pan vrchní, aby byly u drcora uspořádány hody. Pozvána byla zdejší chasa a každý si odnesl domů pořádný kus masa. Samozřejmě, že pěnivé krušovické pivo nechybělo. Na paměť oné události se začalo rokli nad pivovarskými sklepy a zdejšímu prameništi říkat Trkalka. A toto pojmenování přetrvalo až do dnešních dnů.
